Předmluva

Vážení čtenáři,

kniha, která se Vám dostává do rukou, je složena z několikero poutavých příběhů, které nakonec vyústí v jeden. Je to oslava člověka a jeho snahy přežít i v těch nejhrůznějších podmínkách a zároveň vize, kam až nás může dovést pokrok.

Část věnovaná terezínskému ghettu pak vzdává hold vychovatelům, kteří zde působili v dětských haimech (domovech), snažili se zachovat v dětech lidskost a podporovali jejich rozvoj. To vše za podmínek, které předčily i ty nejhorší představy. Jen morální status vychovatelů dokázal udržet v chodu společenství dětí, které by se za normální situace nikdy nepotkaly.

Příběh nám zároveň připomíná, o kolik důležitých osobností se lidstvo připravilo a zůstává tak jen v naší fantazii, jakým směrem se mohl posunout chod světa, pokud by k hrůzám druhé světové války nikdy nedošlo.

Michaela Dostálová, Památník Terezín

Věnováno památce dětí, které musely nuceně strávit část svého života v těžkých podmínkách Domovů mládeže terezínského ghetta, a také jejich vychovatelům a vychovatelkám, kteří se ze všech svých sil snažili jim toto složité období alespoň trochu zpříjemnit. Pro řadu z nich se jednalo zároveň o období poslední, osvobození se dočkala jen malá část z nich.

Autor